1. Učit se
    2. /
  2. Kurzy
    3. /
  3. Oceňování akcií v R
Connected

Cvičení

Výpočet retenčního poměru

Velká část hodnoty firmy je často obsažena v terminální hodnotě. Ta je zase ovlivněna mírou perpetuitního růstu (PGR), kterou předpokládáme. PGR by proto měla obstát i při srovnání s ekonomickou realitou. Lze k tomu využít praktická pravidla – například to, že PGR nesmí být vyšší než předpokládaná dlouhodobá míra růstu celé ekonomiky. Důvod je prostý: pokud by PGR trvale převyšovala tempo růstu ekonomiky, firma by do budoucna tvořila celou ekonomiku sama – a to je předpoklad, který žádný realistický model neopodstatňuje.

Alternativně lze provést kontroly konzistence. Zejména chceme ověřit, že zvolená PGR je v souladu s mírou reinvestic a projekcemi návratnosti vlastního kapitálu v terminálním období. PGR by měla být udržitelná ve velmi dlouhém horizontu – lze ji tedy chápat jako míru růstu, kterou firma dokáže dlouhodobě udržet z běžného provozu bez externího financování. To znamená, že růst je funkcí toho, jakou část zisků firma reinvestuje zpět do sebe a jaký výnos tyto nové investice přinášejí.

První složkou tohoto výpočtu je retenční poměr – tedy podíl reinvestované částky na příjmu po zdanění. Objekty after_tax_income, depn_amort, incr_wc a capex obsahující projekce na roky 2017–2021 jsou uloženy v paměti. Pro účely této analýzy předpokládej, že retenční poměr se počítá z projekcí posledního roku (tj. použij pátý prvek vektoru).

Pokyny

100 XP
  • Vypočítej částku reinvestice.
  • Vypočítej retenční poměr.

Poznámka: Použij projekce posledního roku (pátý prvek vektoru).