Cvičení: Odleverování bety

Firma s vyšším zadlužením (tj. vyšším pákovým efektem) je považována za rizikovější než firma s nižším dluhem, takže výše dluhu firmy ve vztahu k její vlastní kapitálové základně má vliv na hodnotu bety. Za jinak stejných podmínek platí: čím vyšší zadlužení, tím vyšší beta firmy. Abychom mohli porovnat riziko samotného podnikání (tj. aktiv společnosti), musíme být schopni odstranit vliv zadlužení z bety každé firmy. Tento postup se nazývá „odleverování bety" (unlevering beta), protože z bety odstraňujeme efekt páky.

Pomocí Fernandezova vzorce z videa odleveruj Mylan betu (myl_beta) hodnoty 1,11, kterou jsme dříve vypočítali. Ve výpočtech předpokládej, že poměr dluhu k vlastnímu kapitálu Myland (myl_debt_eq) je 1,68, relevantní dluhová beta (debt_beta) je 0,08 a daňová sazba je 40 %.

Poznámka: Odleverovaná beta podle Fernandezova vzorce vypadá takto:

\( (\beta_{MYL} + \beta_D (1 - 0.4) * D/E_{MYL}) / (1 + (1 - 0.4) D/E_{MYL}) \)

kde 0,40 představuje předpokládanou 40% daňovou sazbu

Toto cvičení je součástí kurzu

Oceňování akcií v R

Pokyny k cvičení

Vypočítej odleverovanou betu Mylanu.
Použij daňovou sazbu 40 %.

Interaktivní cvičení na vyzkoušení si v praxi

Vyzkoušejte si toto cvičení dokončením tohoto ukázkového kódu.

# Calculate the Mylan Unlevered Beta
myl_unl_beta <- ___
myl_unl_beta

Upravit a spustit kód

Toto cvičení je součástí kurzu

Oceňování akcií v R

SkillTag.level.intermediateSkillTag.label

4.9+

Začněte kurz zdarma

Do akcií investuje spousta jednotlivců i institucí. Aby bylo investování skutečně efektivní, je třeba dobře rozumět tomu, jak se hodnota akcie porovnává s její tržní cenou. V tomto kurzu se zaměříme na základní koncepty oceňování akcií. Začneme časovou hodnotou peněz a pak přejdeme k první ze dvou metod diskontovaných peněžních toků – modelu oceňování na základě volného peněžního toku do vlastního kapitálu.

Exercise 1: Úvod do kurzu a základy oceňování Exercise 2: Časová hodnota peněz Exercise 3: Rozdíl mezi oceňováním podnikových a akciových peněžních toků Exercise 4: Model volných peněžních toků pro akcionáře Exercise 5: Výpočet provozního zisku Exercise 6: Výpočet volného peněžního toku pro akcionáře Exercise 7: Výpočet terminální hodnoty Exercise 8: Výpočet hodnoty vlastního kapitálu Exercise 9: Výpočet současné hodnoty volného peněžního toku do vlastního kapitálu Exercise 10: Výpočet současné hodnoty terminální hodnoty Exercise 11: Výpočet hodnoty vlastního kapitálu

Jedním z klíčových prvků ocenění pomocí volného peněžního toku do vlastního kapitálu jsou spolehlivé projekce. V první části této kapitoly si ukážeme, jak projekce analyzovat a jak si klást správné otázky. Ve druhé části se věnujeme druhému z našich modelů diskontovaných peněžních toků – dividendovému diskontnímu modelu. V tomto přístupu diskontujeme očekávané dividendy místo volných peněžních toků.

Exercise 1: Analýza projekcí Exercise 2: Analýza trendů výnosů – sloupcový graf Exercise 3: Analýza trendů výnosů – regrese Exercise 4: Tempo růstu perpetuity Exercise 5: Výpočet retenčního poměru Exercise 6: Výpočet míry růstu perpetuity Exercise 7: Model diskontovaných dividend Exercise 8: Ocenění prioritních akcií Exercise 9: Ocenění při absenci dividend v prvních několika letech Exercise 10: Ocenění při předpokladu 2 fází dividend

Abychom mohli diskontovat peněžní toky, potřebujeme diskontní sazbu. Pro model volného peněžního toku do vlastního kapitálu i dividendový diskontní model je vhodnou diskontní sazbou náklad vlastního kapitálu. V této kapitole si ukážeme, jak se jednotlivé složky nákladu vlastního kapitálu vypočítávají.

Exercise 1: Co je diskontní sazba?Exercise 2: Riziko a výnos Exercise 3: Výpočet výnosů Exercise 4: Odhad bety Exercise 5: Unleverování bet Exercise 6: Hamadův vs. Fernandezův vzorec Exercise 7: Cvičení: Odleverování bety

Aktuální cvičení

Exercise 8: Cvičení: Relevering bety Exercise 9: Bezriziková sazba a riziková prémie akcií Exercise 10: Získání dat o bezrizikové sazbě Exercise 11: Výpočet historické prémie za akciové riziko Exercise 12: Výpočet nákladů vlastního kapitálu

Relativní ocenění nám umožňuje využít ocenění srovnatelných společností k odvození hodnoty námi sledované firmy. V této kapitole si ukážeme, jak srovnatelné společnosti identifikovat a jak vypočítat oceňovací násobky. Podíváme se také na to, co hodnotu těchto násobků určuje.

Exercise 1: Relativní ocenění Exercise 2: Identifikace srovnatelných firem Exercise 3: Valuační multiplikátory Exercise 4: Výpočet valuačních násobků Exercise 5: Výpočet relevantního násobitele Exercise 6: Implicitní cena Exercise 7: Analýza faktorů ovlivňujících multiplikátory Exercise 8: Výpočet ROE a P/B Exercise 9: Graf P/B vs. ROE Exercise 10: Síla vztahu Exercise 11: Implicitní cena pomocí regrese Exercise 12: Rozdíl v implikovaných hodnotách

Tato kapitola propojuje poznatky z kapitol 1 až 4 v sérii praktických cvičení. Prozkoumáš data a oceníš firmu pomocí metod diskontovaných peněžních toků i relativního ocenění. Na závěr výsledky shrneš do přehledné souhrnné tabulky.

Exercise 1: Základní oceňování: analýza prognóz Exercise 2: Vizuální inspekce dat Exercise 3: Použití regrese k ověření projekcí Exercise 4: Fundamentální ocenění: implementace Exercise 5: Náklady na vlastní kapitál Exercise 6: Výpočet hodnoty v průběhu projekčního období Exercise 7: Výpočet terminální hodnoty Exercise 8: Hodnota vlastního kapitálu na akcii podle modelu FCFE Exercise 9: Hodnota vlastního kapitálu podle modelu diskontovaných dividend Exercise 10: Relativní ocenění Exercise 11: Hodnota vlastního kapitálu podle násobku ceny k zisku (P/E)Exercise 12: Shrnutí ocenění do souhrnné tabulky Exercise 13: Gratulujeme!