1. Učit se
    2. /
  2. Kurzy
    3. /
  3. Forecasting v R
Connected

cvičení

Vytváření objektů časových řad v R

Časovou řadu si můžeš představit jako vektor nebo matici čísel doplněnou o informaci o tom, kdy byla tato čísla zaznamenána. V R se tato informace ukládá do objektu ts. Ve většině cvičení budeš pracovat s časovými řadami, které jsou součástí existujících balíčků. Pokud ale chceš pracovat s vlastními daty, je důležité vědět, jak objekt ts v R vytvořit.

Podívejme se na příklad usnim_2002 níže, který obsahuje čisté úrokové marže amerických bank za rok 2002 (zdroj: FFIEC).

> usnim_2002
               usnim
1   2002-01-01  4.08
2   2002-04-01  4.10
3   2002-07-01  4.06
4   2002-10-01  4.04

> # ts(data, start, frequency, ...)
> usnim_ts = ts(usnim_2002[, 2], start = c(2002, 1), frequency = 4)

Funkce ts() přijímá tři argumenty:

  • data je nastaveno na vše z usnim_2002 kromě sloupce s datem — ten nepotřebujeme, protože objekt ts si informaci o čase ukládá samostatně.
  • start je zadáno ve formátu c(rok, perioda) a označuje čas prvního pozorování. Leden odpovídá periodě 1; stejně tak duben odpovídá 2, červenec 3 a říjen 4. Perioda tedy odpovídá čtvrtletí roku.
  • frequency je nastaveno na 4, protože data jsou čtvrtletní.

V tomto cvičení načteš data časové řady ze souboru xlsx pomocí funkce read_excel() z balíčku readxl a uložíš je jako objekt ts. Soubor xlsx i balíček jsou již načteny do tvého pracovního prostředí.

Pokyny

100 XP
  • Pomocí funkce read_excel() načti data ze souboru "exercise1.xlsx" do proměnné mydata.
  • Zavolej head() na mydata v R konzoli a prohlédni si první řádky dat. Všimni si dat — v roce 1981 jsou čtyři pozorování, což odpovídá čtvrtletním datům s frekvencí čtyři řádky za rok. První pozorování neboli počáteční datum je Mar-81, tedy první ze čtyř řádků pro rok 1981, přičemž březen odpovídá první periodě.
  • Vytvoř objekt ts s názvem myts pomocí funkce ts(). Nastav argumenty data, start a frequency podle toho, co jsi zjistil/a.