Čas hraje roli

Datum, kdy začíná a končí roční období, se může lišit podle toho, koho se zeptáš. Australané ti řeknou, že jaro začíná 1. září. Irové na severní polokouli budou přísahat, že jaro začíná 1. února, na svátek sv. Brigidy. K tomu ještě přistupuje rozdíl mezi astronomickými a meteorologickými ročními obdobími: zatímco astronomové pracují s rovnodennostmi a slunovraty, meteorologové dělí rok na 4 pevná roční období, z nichž každé trvá tři měsíce. (zdroj: www.timeanddate.com)

V pracovním prostředí je pro tebe připraven vektor astro, který obsahuje řetězce znaků představující data začátků 4 astronomických ročních období. Podobně je připraven vektor meteo s meteorologickými začátky ročních období.

Toto cvičení je součástí kurzu

Intermediate R

Zobrazit kurz

Pokyny k cvičení

Pomocí as.Date() převeď vektor astro na vektor objektů typu Date. K zadání format budeš potřebovat symboly %d, %b a %Y. Výsledný vektor ulož jako astro_dates.
Pomocí as.Date() převeď vektor meteo na vektor objektů typu Date. Tentokrát pro argument format použij symboly %B, %d a %y. Výsledný vektor ulož jako meteo_dates.
Pomocí kombinace funkcí max(), abs() a operátoru - vypočítej maximální absolutní rozdíl mezi astronomickými a meteorologickými začátky ročních období, tedy mezi vektory astro_dates a meteo_dates. Výsledný maximální rozdíl vypiš do konzole.

Interaktivní cvičení na vyzkoušení si v praxi

Vyzkoušejte si toto cvičení dokončením tohoto ukázkového kódu.

# Convert astro to vector of Date objects: astro_dates


# Convert meteo to vector of Date objects: meteo_dates


# Calculate the maximum absolute difference between astro_dates and meteo_dates

Upravit a spustit kód